BREEDERS FUTURITY 2010 – FINÁLE

Od 10.10.2010 do 16.10.2010 probíhá v německém Kreuthu Breeders futurity 2010.
Na tyto velké závody, které jsou pro celý Evropský Reiningový svět jedny z nejprestižnějších se vydal i Tonda Solanský se svou klisnou Majors Sugar Rose. Chtěli si zakusit atmósféru těchto závodů a podívat se do pořádně velké haly. Tonda to pojal jako svou dovolenou a možnost shlédnout špičku Evropského reiningu. O to je větší naše radost, když se mu v pondělí 11.10.2010 podařilo probojovat do finále v kategorii SBH Limited Open pro tříleté koně. 15.10.2010 proběhlo finále :
Majors Sugar Rose & Tonda Solanský – 13 místo – Europan Breeders Futurity -SBH Limited Open pro 3-leté koně
Na pondělní jízdu se můžete podívat.

Takto viděla tyto závody Tondova dcera Eva (15):
Píše se pátek 8. 10. 2010. 5:30 ráno. Já se svým taťkou ( Tondou Solanským). Vyjíždíme z malého městečka nesoucí název Zubří. Řádně nabalení a mírně nevyspaní. Jak už jsem se zmínila, vyjíždíme, nejprve směr Zádveřice . Kde jsme přistavili vozík k autu naložili naši milovanou Majors Sugar Rose a konečně vyrazili do Kreuthu v Německu. Jedeme tam na Europan Breeders Futurity.

Neměla jsem představu co všechno tyhle závody obnáší, ale brzy jsem se to dozvěděla. Cestou se k nám připojil Honza Martínek a dělal nám společnost. Cesta byla dlouhá a únavná místy na D1 i dost skákavá, ale naštěstí bez nehod. Naštěstí je v Německu postavená „nová“ dálnice, takže cesta byla o nějaký ten kousek kratší. Uběhlo asi 7 hodin a konečně jsme dorazili na místo. Ovšem nemálo mi klesla brada, když jsem uviděla jak gigantický tento areál je a to jsme v tu chvíli zdaleka neviděla vše. Zastavili jsme. Honza s taťkou zaběhli do kanceláře a zařídili vše potřebné. Samozřejmě jsem čekala s kobylou. Která už nervózně přešlapovala po 7 hodinách cesty. Asi po 10 minutách se vrátili. Konečně jsme vyložili a našli box. Po zaparkování vozíku jsme si prošli areál, který byl víc než jen obrovský. Na hlavní hale se zrovna jezdily Warm Up, tak jsme se chvíli dívali. A pak se spěchali ubytovat do nedaleké vesnice. Po vybalení všech věcí jsme se opět vrátili do areálu.

Postupně jsme se seznámili se vším co jsme potřebovali vědět. Kdy se co jede a kdy budeme mít čas na trénink. A tak pro nás začal krásný pobyt v Kreuthu. Neustále se bylo na co dívat. Pozorovala jsem všechny profíky, jak trénují a obdivovala jejich překrásné koně. Některé jejich postupy byly opravdu velmi zajímavé a některé mě z mého pohledu moc neuchvátili….. :o ( Byli zde jezdci z celé Evropy, od juniorů přes amatéry až po ty kteří této disciplíně vládnou. Večerní tréninky, které kolikrát začínaly až po desáté hodině byly dost náročné, už proto, že se v aréně sešlo i přes čtyřicet koní. Chvilkama se mi taťka s kobylou v tom chaosu ztrácel.

Majors byla ustájená v jedné z hlavních stájí, která byla hodně rušná. Bylo zde slyšet v rozhlase vše co se hlásilo v hlavní hale a taky tu byl velký pohyb koní. Od pondělí, až do pátku se jely soutěže od rána do večera a pak následoval tréninky, třeba do dvou do rána. Prostě kruté. No moc klidu si koně neužily, ale asi to k tak velkým závodům patří. V pondělí šel na start i taťka s Majors ve třídě SBH Limited Open 3 leté koně. Měla jsem nervy v háji. Musela jsem mu spočítat spiny a vzhledem k mým matematickým znalostem to bylo velice obtížné a ke všemu zařvat, protože pískat neumím. Kolena se mi klepaly a třepaly a palce jsem držela a držela…… Yeah dojeli….. skóre 212 bodů….skvělé…. No a pak to přišlo…… dostali se do finále…. a to z 52 startujících postupovalo 15 jezdců. Sice těsně, ale přeci. Společně s námi postoupil do finále ještě jeden čech a to Tomáš Martínek. Úžasné dva češi ve finále…. :O)

Páteční finále si nenechali ujít mnozí z českých jezdců a přijeli se podívat a povzbuzovat. Organizátoři se trochu sekli s časem a tak finále místo v půl osmé začlo někdy po desáté večer. To bylo pro nás všechny dost nepříjemné, hlavně pro Majors, ta se po náročném týdnu v pátek o půl jedenácté v noci na sedlo moc netvářila, ale hold holka musela. Taťka se snažil jak jen šlo a ve velké konkurenci se nakonec zlepšil o jedno místo a celkem skončil 13.… úžasné… gratulujeme !!!!! dekorování probíhalo o půl třetí ráno……. :o ( Majors už sotva plantala nohama a nebyla sama. Někdy před čtvrtou jsme se doplazili do postele. V půl sedmé byl budíček a dvě hodiny na to jsme se rozloučili s Kreuthem a jeli jsme domů. Některé z nás ukolébala drncavá D1 ke spánku. Kreuth byl úžasný, budeme na něj ještě dlouho vzpomínat. Určitě bych se tam chtěla ještě někdy vrátit.